Pasažéry bez jízdenky většinou striktně odsuzuji, ale tenhle človíček ve mně vzbuzoval jisté sympatie. Nemeěl totiž v sobě tu nabubřelost velkoměstských zbohatlíků, kteří vozí v kapse připravenou částku na pokutu -či někdy i obnos záměrně vyšší- , který případné kontrole vtisknou okázale do dlaně, a nepočkají přitom třeba vůbec, až je jim vypsána účtenka -na takové bych nastražil ..kontrolu číslo dvě hned o pár metrů dál ! , ..., nemám rád zapomětlivce neměl v sobě ..cokoliv z těch zapomětlivců, kteří -i když v mnoha případech to asi bude i pravda- tvrdí, že tramvajenku apod. zapomněli v jiném saku, v jiné vestě, ..., v jiné kabelce, kočárku či v jiném kufříku - přeci než vyrazím do města, mám si vyhradit několik sekund pro ..nacvičenou kontrolu ..věcí pro přežití.. , to snad ..zvládnou i nedostudovanci (( hmm - po pravdě řečeno, přesně tohle se dnes vlastně událo i mně -kolikrát v životě ale vyjíždí člověk oslavovat své nastávající profesorství ?-na ..druhou stranu, zjistil jsem to ještě před nástupem do prostředku integrov. sítě, a včas si zakoupil jízdenku papírovou.. )), ...,

a již vůbec nemám rád ..,, ..ty eksistence, jezdící veřejnou dopravou zdarma bezdůvodně a plánovitě -i kyž potřebnou částku na jízdné mají třeba v kapse -když jim při kontrole vypadne třeba dvacetikoruna, typicky pokrytecky ..většinou tvrdí, že ji mají na chleba -, ..., tedy ty, které si nechávají narůstat své dluhy z jizdného někdy až do mnohamili onových částek - takové takovým je možno většinou již jen zabavit jejich čas a volnost pohybu, a tak bych je posílal rovnou z metra apod. do těžkého průmyslu, nebo do dol ..v ů - , tedy do těch samozřejmě, které ještě fungují . A stačila by k tomu malá novela v zákoně, soudy by se tím vůbec nemusely obtěžovat.

Tento človíček ale v sobě měl něco jiného, než ty typy, které jsem vypsal.

Měl v sobě ..jakousi dočasnou insolvenci, jakousi ..upřenost pohledu k jasnému, i když patrně ještě relativně dosti vzdálenému bohulibému cíli, ..., měl v sobě prostě něco z těch cílevědomých studentíků z malého prostředí vzešlých, o jterých se psávalo ještě za mých mladých let v krásné literatuře.. . Popošel jsem o několik kroků blíže, abych lépe viděl do tváří všech osob v dané skupince. V obličejích těch dvou revizorů, kteří ke mně nebyli nestáli zády, se již usídlil takový ten sebejistý, pomalu se prohlubující úsměv, vědomí toho, že si ještě mohou dovolit nechat chvíli .. jim kořist podusit. Naopak ten mladík byl hluboce soustředěn, s Do pohledem do sebe, snažící se se pomalými automatickými hledacími pohyby -přešel již několikrát od kapes svého saka ke svému batůžku a zase zpět- získat ještě nějaký čas, ve kterém by snad mohl nalézst východisko.

Tahle neochota se vzdát mi imponovala - snad je ten studentík -nemámdobrou paměť na obličeje, ale myslím, že ..snad jsem jej dokonce někdy zahlédl viděl i na své přednášce, i když mým studentem nebyl- je snad narozen v Býku jako já! -Rozhodl jsem se pro nebývalou věc-já tomuto pasažérovi bez jízdenky pomohu.

.. třeba ..tedy

Rozešel jsem se pomalu k východu -a tím tedy i ke skupince-, svojí špacírkou tentokrát naopak slyšitelně klepa o mramor podlahy. Těsně u čtveřice jsem se zastavil, s mojí označenou jízdenkou v ruce jsem hrábnul těs ..b ně za podpatek ...nešťasného mladíka, a s jízdenkou již viditelnou jsem se opět narovnal.

-Mladíku, nehledáte tohle ?

Byl jsem si vědom, že v případě, že si trojice per dovolí požádat o jízdenku i mne, budu muset sehrát roli zapomětlivce, a zapomenutou tramvajenku někam přijet předložit.

Celá trojice si mněe sice přísně změřila pohledem, ale nedovolila-snad je odradil můj široký klid, ..., snad ..můj dnes dnes ještě více než kdy jindy solidností zářící oděv -moje zlatá Anežka se snažila, snad obojí, nevím.

-Po krátké chviličce strnulosti se zese mladík se spikleneckým úsměvem pronesl: ..milý pane, myslím, že právě tohle hledám !n Děkuji ! A prokázav se mojí jízdenkou, kývnul mi ještě na pozdrav, a vyběhl nahoru ven.

-A kdo zaplatí to ..b jízdné : ? ozval se mi opět hlas v hlavě.

-Neotravuj už, utrhl jsem se na něj nahlas, až se několik lidí na peroně - včetně revizorské trojice - otočilo hlavou ke mně.

-Ale abys neřekl.. . Vytáhl jsem z pěněženky novou čistou jízdenku -tu, kterou jsem si koupil pro cestu zpět domů- zmačkal ji, a hodil do kolejiště?.

-No.. , pronesl hlas.

-Co, je to snad málo ?, zeptal jsem se podrážděně opět najhlas, lidi nelidi.

-Jo.

-A to jsem snad měl zaplatit i celou tu pokutu ? zeptal jsem se, teď již jen v duchu.

-Jo.

-Ale revizoři již odchází, přece je nebudu dobíhat !

-Tak dáš celou svou peněženku. Nejpozději zítra.

-A nešlo by to až pozítří, táži se nasupeně.

Ticho.

-Když to bude nutné, tak dám, řekl jsem smířlivě.

-Rozhoduješ Ty. I když pomáháš, musíš znát pravou míru. Ke každému dluhu přináleží úroky, nesmyje-li k je ovšem-v součinnosti s Tebou- oběť Kristova-i on je součástí Řádu. Za tu jedinou je možno zaplatit dodatečně.

moc

power

no fear, ..., moc.

Svůj ..přístup nedostal jsi náhodou. myslíš, že ..právě k Toibě je takhle promlouváno jen nějakou ..náhodou ?

..

..

(( zal. part. .. .. .. ..-V tomto stavu se ..rozhodně nemůžeš stát profesorem.. .

-Mlč !! Nebo tě zaleju vínem a pivem !! rozhozčil jsem se.

Tak už je zase tady, asi jsem to zakřikl. A s tím vínem a pivem -ba dokonce dnes asi něčím ostřejším dneska- to se vlastně dnes asi stejně stane ě, pomyslel jsem si ne zrovna vesele. Ale dnes to ale alespoň sám před sebou mohu nějak obhájit.. .

Pasažéry bez jízdenky většinou striktně odsuzuji, ale tenhle človíček ve mně vzbuzoval jisté sympatie. Nemeěl totiž v sobě tu nabubřelost velkoměstských zbohatlíků, kteří vozí v kapse připravenou částku na pokutu -či někdy i obnos záměrně vyšší- , který případné kontrole vtisknou okázale do dlaně, a nepočkají přitom třeba vůbec, až je jim vypsána účtenka -na takové bych nastražil ..kontrolu číslo dvě hned o pár metrů dál , ..., nemám rád zapomětlivce neměl v sobě ..cokoliv z těch zapomětlivců, kteří -i když v mnoha případech to asi bude i pravda- tvrdí, že tramvajenku apod. zapomněli v jiném saku, v jiné vestě, ..., v jiné kabelce, kočárku či v jiném kufříku - přeci než vyrazím do města, mám si vyhradit několik sekund pro ..nacvičenou kontrolu ..věcí pro přežití.. , to snad ..zvládnou i nedostudovanci, ...,

a již vůbec nemám rád ..,, ..eksistence, jezdící veřejnou dopravou zdarma plánovitě -i kyž potřebnou částku na jízdné mají třeba v kapse, ..., tedy ty, které si nechávají narůstat své dluhy z jizdného někdy až do mnohamili onových částek - takové takovým je možno většinou již jen zabavit jejich čas a volnost pohybu, a tak bych je posílal rovnou z metra apod. do těžkého průmyslu, nebo do dol ..v ů, tedy do těch samozřejmě, které ..tedy ještě fungují . A stačila by k tomu malá novela v zákoně, soudy by se tím vůbec nemusely obtěžovat.

))

."